Agata Ziemnicka – odbornice na výživu po Lékařské univerzitě ve Varšavě a klinická psycholožka po Varšavské škole sociálních a humanitních věd. Spoluzakladatelka „Žen bez diet“ – kolektivu dietoložek a psychodietoložek, který vznikl jako výsledek vzpoury proti utlačovatelskému zacházení s jejich těly.
Aga Kozak: Agato, je podzim, brzy bude po sezóně čerstvé zeleniny nebo ovoce a my budeme přemýšlet, jak se vitamínovat…..
Agata Ziemnicka: Sezóna malin a chřestu sice pominula, ale sezóna mrkve, kedluben, božských kdoulí, červené řepy, petržele a jablek naštěstí pokračuje v nejlepším. Topinambur právě zahájil svou sezónu, rakytník už čeká na nákup a zmražení a o aroniích se ani nebudu zmiňovat….. Sezónnost aronie by se měla propagovat nakátech a měla by se připomínat v sms upozorněních – jako před bouřkou. Zvlášť když jako Polsko kralujeme v její produkci. A kdy ji naposledy někdo koupil a použil? A nezapomínejme na dýně, na zelí. Nyní je krásná a hojná sezóna. Na t polévky, na pečenou zeleninu, na mrkvové koláče, dýňové koláče, na šťávy a smoothie. Podzim má jako druhé jméno „vitamíny“, protože je to všechno stále levné a všude dostupné.
Co si myslíte o mražených potravinách?
Mražené potraviny miluji. A miluji polské společnosti, které je vyrábějí. Když je sezóna opravdu mizerná – ne teď! – a když se nedá všechno vyndat ze skladu nebo nemáme přístup do dobrých obchodů, mražené potraviny vás zbaví pocitu viny, že pořád jíte brambory. Mražené potraviny vám dávají záruku, že zelenina nebo ovoce byly sklizeny v nejvhodnější dobu, že jsou bohaté na živiny a naše, vypěstované v tuzemsku, nepřevážené kilometry a kilometry, takže nezatěžují matičku Zemi. A kromě toho je vaření ze zmrazených potravin jednoduché a rychlé. Sáček rozkrojíte a několik minut mytí a krájení můžete proměnit v práci na gauči nebo procházku. Hřát se pod dekou místo loupání dýně – to si zaslouží každý farmář a jeho zákazník. Mražené ovoce vám pomůže obstát v prosincových těžkých časech, kdy den ještě ani nezačal a už se vlastně chýlí ke konci. Chuť ovoce je uklidňující a jeho výživová hodnota reálně buduje naše zdraví a imunitu během zimy.
A jaký je Agátin názor na okurky?
To je vlastně řečnická otázka. Ale odpovím. Svou silou si zaslouží, aby byly bez ustání zbožňovány: ano, na okurky se dívám s láskou. Dostávám je od tchánovců a od rodičů. Nakládané okurky a jejich šťáva – nejraději pijí ze sklenice s hořčičnými semínky, která zuřivě tečou nahoru….. Posilují imunitu, budují biotu ve střevech – na smrt infekcím a virům, a umožňují našim střevům cítit se lehce a harmonicky. Zefektivňují a zpříjemňují trávení. A co je nejdůležitější, pohánějí naše duševní zdroje imunity, protože stav střev na úrovni bioty ovlivňuje naši náladu. Takže zelí, okurky, ředkvičky, patisony a červená řepa, shlukněte se v našich kuchyních co nejdéle, dokud nezačneme opět mluvit o nové zelenině a voňavá petržel vás nepustí.
Viz video Sklenice zdraví – domácí kysané zelí
A lisované šťávy, jejichž jste mistrem – dají se konzumovat i v zimě?
Lisované šťávy můžete pít, pokud chcete a vaše tělo si o ně říká. Zatím jsme stále ještě na podzim – ne v zimě – a jako příznivec odšťavňování si myslím, že podzim je přesně ten správný čas na lisování šťáv. Hlíznatá zelenina má totiž v sobě spoustu této šťávy a skvěle se z ní lisuje. A chladí se? Pokud zeleninu uchováváte v lednici a pak z ní vymačkáváte šťávu, na kterou nemáte chuť, nebo pokud vaše tělo chce pít jen nálevy z hliněného hrnku, pak….. šťávy nepijte. Pokud naopak k petrželi, batátům, mrkvi a jablku přidáte kořen kurkumy a pořádný kus zázvoru, nejenže se zahřejete, ale dodáte tělu obrovské množství betakarotenu (který má mimo jiné antioxidační účinky), a navíc budete posíleni o antiseptické a protizánětlivé vlastnosti. A také baktericidní. Pokud máte chuť, pijte šťávy, pokud ne, pijte t nálevy nebo do šťáv přidejte tu vodu.
Co si myslíte o smentaci tabletami? Dáváte přednost rakytníkové injekci, nebo třeba něčemu jinému?
Smentace tabletami – záleží na tom. Samozřejmě vitamín D3 je spíše potřeba dovat tak jako tak, i když celé léto jíte sardinky (jejich kosti ho mají hodně). Takže zde je smentace nutná, a to po několik měsíců v roce. Také věřím v dování omega 3, pokud je váš jídelníček chudý na tučné mořské ryby a oleje. V období zvýšeného emočního vypětí, při oslabení a po antibiotické terapii bych také doporučovala – kromě okurkové terapie – smentaci probiotiky, ale těmi špičkovými. A vitamin B12 je pro vegany nezbytný.
Vše ostatní můžeme určitě získat z potravy. Pokud jde o mě, jídlo – kromě požitku a chuti – je především o výběru produktů a ingrediencí tak, abychom jimi nasytili své potřeby. Každý den si vybíráte „něco s něčím“, abyste vyživili své tělo. Brazilské ořechy kvůli selenu, červené papriky kvůli vitaminu C, ovesné vločky kvůli vláknině a řadě dalších, kapusta kvůli vápníku, mák kvůli hořčíku.
Takže volím rakytníkovou šťávu, volím aronii, kterou jsem si na zimu připravila do šťávy, volím kdouli na nálev – protože má víc vitaminu C než všechny sicilské citrony z italských zátiší. Vybírám si každodenní kurkumovo-zázvorovou injekci, vybírám si med a cibulový sirup, vybírám si papriku a celer.
No, a děkuji vám. Moc děkuji. Za to, že jste opět ocenili, že jídlo má moc. Protože o to nám jde především. Ukázat hodnotu toho, co si „dáme do hrnce“, a že bychom měli jíst a živit hlavně sami sebe a ne něco omezovat nebo si stěžovat, že „podzim – nejsou jahody…!“.
